Jdi na obsah Jdi na menu
 


BRANIŠOV

 Branišov – kostel sv. Blažeje

 

Kostel svatého Blažeje v Branišově je zřícenina barokního poutního kostela (kulturní památka) na břehu stejnojmenného rybníka pod Třebouňským vrchem u Branišova na Toužimsku.

 

Barokní novostavbu z let 1732 - 1733 postavil klášter Teplá na místě staršího zaniklého gotického kostela (dochovány fragmenty architektonických článků). Kostel bohužel vyhořel v roce 1957 po zásahu bleskem. Dnes je udržován jako konzervovaná zřícenina. Interiér je přístupný po domluvě nebo při pořádaných akcích.

 

 

Rybník pod kostelem založil tepelský klášter v roce 1476 na místě zaniklé klášterní osady či dvora zvaného Janov či Janovec. Kolem rybníka se nachází území NATURA 2000 s naučnou stezkou, ke kapli vede odbočka poutní Skokovské a naučné Davidovy stezky.

 

Historie objektu:

Původní menší farní gotický kostel byl postaven patrně na počátku 14. století v dnes již zaniklé středověké vsi Janov, někdy zvané Janovec, která se rozkládala v místech dnešního rybníka asi kilometr severovýchodně od vsi Branišov (Branischau). První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1320, kdy odkoupil zdejší poplužní dvůr Janovec od Abrahama a Haranta ze Sychlice za 210 marek těžkých pražských grošů premonstrátský klášter v Teplé. Pod správu farního kostela tehdy patřily vsi ze širokého okolí Bezděkov, Branišov, Nežichov a Třebouň.

Během husitských válek však poplužní dvůr Janov zcela zchátral a patrně byl opuštěn. V roce 1476 nechal následně opat Zikmund z premonstrátského kláštera v Teplé zdevastovaný dvůr spolu s klášterní vsí strhnout a na jeho místě založit rybník, nazývaný původně Janowec, od roku 1878 pak Kapellenteich.

V letech 1732-1733 nechal tepelský opat Raimund III. na místě zaniklého středověkého gotického kostela na břehu rybníka vystavět neznámým stavitelem novostavbu barokního poutního kostela sv. Blažeje. Roku 1734 byl následně nový filiální kostel sv. Blažeje opatem Raimundem III. slavnostně vysvěcen. Kostel sv. Blažeje náležel k farnosti Vidžín, do jejíhož rozsáhlého farního obvodu tehdy patřily obce a vsi Dřevohryzy, Dobrá Voda, Prachomety, Nežichov, Bezděkov, Branišov, Žernovník, Domky u Nového mlýna, Nový dvůr, dům Kapellenhaus, domky Sonnenberg a osm mlýnů na Úterském potoce.

V kostele se čtyřikrát v roce konaly slavnostní bohoslužby a místo se stalo postupně vyhledávanou a hojně navštěvovanou poutní lokalitou. Například v roce 1880 zde bylo celebrováno šest bohoslužeb za jediný den. Místní slavnostní poutě se však nekonaly na svátek sv. Blažeje, který se slaví v únoru, ale v létě na třetí neděli po Svatodušních svátcích, tedy na přelomu června a července. Na pouť sjelo vždy na zdejší kraj neobvyklé množství obchodníků s krámky, kteří tuto příležitost nikdy nevynechali. Dle názoru historika Franze Klementa z roku 1882, šlo prý místní pouť srovnat pouze s poutí na Švamberku, konanou na svátek sv. Máří Magdaleny 22. července, která měla ovšem charakter celozemské pouti.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však byly každoroční svatoblažejské pouti ke zdejšímu kostelu sv. Blažeje zrušeny. Kostel byl udržován pouze částečně a postupně chátral. V padesátých letech 20. století spravoval zdejší kostel vidžínský farář Karel Mejdrech, který však bydlel v Teplé a musel do okolních kostelů farnosti docházet pěšky.

V červnu roku 1957 ve čtvrtek na svátek Božího Těla kostel po zásahu blesku zcela vyhořel, podle jiných zpráv byl dokonce úmyslně zapálen. Přes blízkost sousedního rybníku se však oheň nepodařilo uhasit. Po požáru byl zničený kostel opuštěn a nebyl již nikdy opraven. Z kostela se zachovalo pouze obvodové zdivo do původní výše s narušenou korunní římsou a výběhy zřícených kleneb. Po požáru zůstaly opuštěné rovněž i dva poslední domy u kostela, které jsou dnes částečně strženy. Na konci 20. století přešly ruiny bývalého poutního kostela sv. Blažeje z majetku premonstrátského kláštera v Teplé do vlastnictví města Toužim, které jej dále věnovalo plzeňskému biskupství. Dne 25. března 1999 byly trosky kostela sv. Blažeje zapsány na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 49842/4-5155.

Na počátku 21. století se o místo začala zajímat skupina regionálních nadšenců a v roce 2007 byla ruina kostela sv. Blažeje převedena do majetku občanského sdružení Cesta z města, které se pustilo do záchrany zbytků této sakrální stavby. Okamžitě bylo započato se zajišťovacími a konzervačními pracemi, vyčištěn byl vnitřní prostor kostela od trosek a náletových dřevin, stejně tak koruny zdí a oblouky, které byly zpevněny betonovým věncem a konzervovány. Okenní a dveřní prostory byly doplněny o ozdobné mřížové dveře. Uklizeno bylo i okolí kostela. Při povrchovém průzkumu byla v okolí nalezena řada středověkých profilovaných prvků, pocházejících nepochybně z původního středověkého kostela.

 

Více na www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/branisov-kostel-sv-blazeje/