SKALNÁ - hrad Vildštejn
Pohnutou historii má za sebou hrad Vildštejn ve Skalné na Chebsku. Přestože patří k nejstarším českým hradům, málokdo jej zná. Jako řada dalších památek v regionu doplatil na odsun německého obyvatelstva. Péče státních statků o zajímavou památku byla nulová a nakonec měl být hrad i se sousedním zámkem srovnán se zemí. K tomu naštěstí nedošlo a hrad v soukromých rukou přežil.
Hrad Vildštejn stojí na nevelkém žulovém ostrohu obtékaném potokem Sázek na jihozápadním městečka Skalná, asi 10 km severně od okresního města Chebu. Dvoudílný hrad od městečka odděluje příkop, za kterým leželo předhradí.Jeho plocha je zčásti zaplněna polozřícenou stavbou zámku a drobnou, dodnes obydlenou budovou. Za předhradím je ostroh přetnut druhým příkopem, oddělujícím hradní jádro tvořené třípatrovou kompaktní budovou. Dnešní podobu nabyl hrad během přestaveb v 15. až 16. století.
Hrad byl založen někdy kolem roku 1200, a patří tak k nejstarším panským sídlům Chebska. V roce 1224 je poprvé připomínán v predikátu Gerolda (Geroldi de Wiltstein), který nejspíše pocházel z rodu Nothaftů. Prokazatelný příslušník tohoto rodu, Albrecht Nothaft, používá poprvé predikát z Vildštejna roku 1225. Nothaftové patřili k nejvýznamnějším chebským ministeriálním a postministeriálním rodům. Stejně jako většina ostatních ministeriálních rodů odešli okolo roku 1200 z chebského hradu a usídlili se právě na Vildštejně. Široké okolí hradu postupně kolonizovali. Své državy rozšiřovali i za pomoci vlastních ministeriálů a leníků.
V 90. letech 13. století Engelhard Nothaft z Vildštejna spolu se svými syny postupně rozprodal a rozdal většinu vildštejnského panství v oblasti historického Chebska světské a hlavně církevní vrchnosti (klášteru Waldsassen, chebskému klášteru klarisek, chebské komendě německých rytířů). Před rokem 1298 přesídlil na hrad Wernberg, který získal snad jako věno své ženy Adelheid, dcery Konráda z Paulsdorfu. Ta zastavila 24.9.1298 hrad Vildštejn jejich zeti Janovi Rabovi z Mechelsgrünu, a to s roční lhůtou k výkupu. Převod byl zprostředkován opatem kláštera Waldsassen Theodorikem. K výkupu nedošlo, a tak hrad zůstal v držení Mechelsgrünů. Nejstarší větev nothafského rodu tedy přesídlila do Horní Falce. Po Wernbergu se stal jejím hlavním sídlem hrad Runding u Chamu. Vymřela po meči hrabětem Johanem Heinrichem roku 1734.
Roku 1394 získala Skalnou od Mechelsgrünů chebská měšťanská rodina Frankengrünerů. V roce 1439 je vystřídala jiná chebská rodina Gumerauerů, kteří zde sídlili do roku 1521, kdy celé panství koupili Šlikové. V roce 1531 prodal Albrecht Šlik hrad Volfovi z Wirspergu. Za tohoto rodu došlo k rozdělení panství na dvě části. V roce 1596 koupil panství společně s nedalekým Starým Rybníkem (Altenteich) Jan Ondřej Trautenberg. Kolem roku 1763 byl ze starších budov předhradí upraven nový zámek, kam byla přenesena hlavní obytná funkce. Roku 1799 koupil Horní Vildštejn s hradem držitel Starého Rybníka Jiří Jan Wilhelm, který brzy získal i Dolní Vildštejn. Starý hrad byl využíván pouze k hospodářským účelům, byla zde sladovna a sklady. Roku 1884 prodali Alfréd a Karel Wilhelmové z Helmfeldu vildštejnský statek Engelhardovi z Wolkenstein-Trostburg, od jehož potomků ho koupil koncem první světové války továrník Geipel. Jeho následovníci vlastnili hrad až do konce druhé světové války.
V roce 1945 začala smutná etapa života stovky let staré památky. První dorazili rumunští reemingranti. Spálili dřevěné části hradu a zámku a zahájili tak jejich zkázu. Státní statky o svěřený majetek nepečovaly a budovy podléhaly zkáze. Na zámek bylo vydáno dokonce demoliční rozhodnutí, naštěstí se ho ale nepodařilo zrealizovat. Roku 1984 se objevil , dnes známý regionální historik a publicista, Zdeněk Buchtele. S rodinou a partou nadšenců se mu podařilo chátrání památky zastavit, ale v roce 1989 musel hrad opustit.
Naštěstí hrad získal nového majitele, kterým se stal Miroslav Pumr. V roce 1999 když hrad koupil začal se zásadními opravami a za dva roky intenzivní obnovy se první část památky otevřela veřejnosti. A opravy trvají dodnes. Členové rodu Nothaftů, kteří hrad před rokem 1225 založili, jej za toto úsilí nechali povýšit do šlechtického stavu s právem užívat titul rytíř. O románský hrad a zámeckou budovu v jeho předhradí dnes pečuje jeho dcera Zuzana Pumrová a z památky se stává turistické centrum.
Dle majitelky na hradě straší, více vyšlo ve článku zde.