TEPLÁ - kaple
Kaple Nejsvětější Trojice v Teplé je barokní, centrální, osmiboká špitální kaple, se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou, postavená v letech 1692-1699 na místě špitálního kostela z roku 1548. Jejím autorem byl v roce 1692 Kryštof Dientzenhofer, který od roku 1689 vedl stavbu konventu nedalekého premonstrátského kláštera v Teplé. Kaple byla vysvěcena 11. června 1699. Původní barokní zařízení z roku 1722 se nedochovalo. Kaple je sklenuta vysokou kopulí s osmidílnými cípy hvězdice. V přízemí mezi pilíři je osm kaplí, nad nimiž obíhá empora s balustrádou. Svou severní stranou je objekt kaple připojen k budově někdejšího špitálu. Kaple byla opravována v roce 1929, poslední opravy proběhly na začátku 90. let 20. století. Od roku 1958 je kaple chráněna jako kulturní památka České republiky. Dnes kaple slouží jako obřadní síň města a jako víceúčelový sál pro kulturní akce komorního charakteru (koncerty, výstavy).
Na návrší zvaným Spielberg na jihovýchodním okraji Teplé, nad cestou z města ke klášteru, byla vybudována oválná kaple sv. Kříže, Bolestné matky Boží a Apoštola Ondřeje. Kaple byla postavena v letech 1768-1769 pravděpodobně podle staršího projektu od Kiliána Ignáce Dienzenhofera z období kolem roku 1730. Kaple je centrální, na půdorysu protáhlé elipsy se vstupní předsíní umístěnou v rizalitu. Nad vstupem se nachází erb opata Trauttmannsdorfa a tepelského kláštera, vnitřní zařízení se nedochovalo. Fasády člení zdvojené lizénové rámy a předsíň sdružené pilastry s čabrakami. Vstup stejně jako okna je rámovaný šambránou. Stavba je zastřešena kuželovou valbovou střechou s lucernou na vrcholu. Interiér je sklenut plackovou klenbou spočívající na čtyřech dvojicích pilastrů, zdobenou nástropní malbou Apotheosy sv. Kříže a čtyř evangelistů provedenou G. Füzlem. Severozápadně od kaple k městečku směřovala lipová alej, místo samotné skýtá pěkné výhledy do okolí.
Representativní opatská hrobní kaple byla postavena na bývalém klášterním hřbitově v letech 1898-1900, v době tepelského opata Alfreda Clementsoa (1831–1900), který ve funkci opata působil v letech 1887 až 1900. Objekt v neorenesančních formách na přibližně čtvercovém půdorysu s pětibokým závěrem má před vstupem předsazený sloupový portikus vynášející trojúhelný štít. Stejné štíty jsou vysazeny také na bočních stranách, které vynášejí sdružené pilastry. Stavba vrcholí osmibokou bání s otevřenou lucernou krytou zinkovými šablonami ve tvaru šupin. Interiér je zaklenutý mělkou křížovou klenbou a závěr konchou. Na stěnách bývaly osazené mramorové náhrobní kameny se jmény tří pochovaných tepelských opatů - Alfreda Clementsoa (1887 - 1900), Karla Reitenbergera (1812 - 1827, zakladatele nedalekých Mariánských Lázní) a Gilberta Johanna Helmera (1900 - 1944). Ohradní zeď s bránou, opatská hrobka a soubor 38 náhrobků je součástí památkově chráněného areálu bývalého klášterního hřbitova. Zajímavostí je, že vstupní průčelí kaple směřuje na střed baziliky Zvěstování Panny Marie tepelského kláštera.